 |
 |
8.září 2010 v 15.00 hodin |
|
Warning: mysql_fetch_array(): supplied argument is not a valid MySQL result resource in /home/free/ic.cz/v/vejri/root/www/vejri.cz/www/clanek.php on line 22 Podzimní prázdniny v Lužických horách 25.10. - 29.10.2008 - 25.10.2008Díky senátním volbám jsme odjeli až v sobotu ráno místo v pátek večer. Ale to nám nakonec nevadilo. Podle předpovědi měla být mlha a nízká oblačnost. Mě napadlo, že Klíč by mohl být dost vysoký na to, abychom se nad tu nevlídnost povznesli. Klasicky jsme se sešli na hl.vl.n. a po Koubovi převzal Smíšek štafetu pozdních příchodů. Ale vše stihl, takže vše O.K. Odjeli jsme motorákem a pak rychlíkem do Nového Boru. Tam jsme byli o hodinu dřív než jsme nahlásili. Byli jsme tedy nakoupit. Když jsme se konečně zabydleli a najedli, začalo se s přípravou na cestu. Cestou na nádraží jsme to vzali kolem jedné sklárny, do které se půjdeme snad podívat. Doufejme že to vyjde. Vlakem jsme se dopravili do Svoru. Odtud pak pěšky na Klíč. Stále nás doprovázela všudepřítomná mlha. Ale to se začalo od úpatí měnit. Začalo vylézat slunko. Kolem druhé hodiny jsme stanuli na vrcholu Klíče. A slunili jsme se, na teploměru tam bylo 19°C. Prostě nádhera. My veget na sluníčku a dole pod námi mlha a nízká oblačnost. Jestli vyjdou fotky tak sem i něco dáme. Cesta dolu byla dost hrozná, ale zvládli ji všichni. Parole se Smíškem se po cestě schovávali a ostatní je hledali. Málo kdy jsme je našli. Ani nám to nepřišlo nějak daleko a už jsme byli v Novém Boru, tam jsme se nemohli dostat do ubytovny. Zachránila nás až jedna paní pracovnice, která nám pujčila svůj klíč. Kolektivně jsme si uvařili večeři a teď se odpočívá a děti sledují Bílou tlapku (film na DVD. Zítra razíme asi do Sloupu. Zwejk Den druhý. Jelikož byl přestupný den tak jsme spali o hodinu déle, budíček byl v 6,50. Smíšek a já (Parole) jsme došli pro něco k snědku. K snídani byl rohlík s marmeládou. Pak jsme spěchali na autobus. Jelikož Žwejk nemohl najít foťák tak jsme to dali jen tak tak. Nasedli jsme do autobusu a jeli do Sloupu v Čechách. Tam jsme vystoupili a šli nejprve k Samuelovi jeskyni. Byla to docela útulná světnička ve skále, ale měl tam hafec písku. Nahoře byl nááádherný výhled, krásná mlha, která nás provázela skoro celý den. Od jeskyně jsme šli na okruh bílé paní. Cestou jsme potkali pár zajímavých míst a vyhlídek. Nejlepší bylo skalní město a jezevčí díra, kde jsme se také najedli. Pár lidí bylo trochu mokrých, ale netuším proč :D. Asi na ně něco padalo ze stromů. Od tohoto místa jsme šli po červené zpět do Sloupu.Ve skalním divadle jsme hráli na honěnou a na schovku. V jedné takové hospůdce jsme si dali rakvičky a kremrole (domácí). Byli fakt good, dal bych si zase. Dále jsme se šli podívat na hrad. Je to hrad vytesaný do skály. Byl celkem nice. Pak jsme šli na autobus a cestou jsme se ješťe koukli na kostel. Na základně jsme se najedli a pobavili a někteří šli do kina. Parole den s číslem 3. Jako kadé ráno jsme vstali. Čekali jsme že nebude už mlha, ale byla. Dokonce bylo po dešti. Hned ráno Gábi vyjednala návštěvu ve sklárně Slavia. Asi jedinná sklárna, která neměla dovolenou. Po snídani jsme tam vyrazili. Pán nás seznámil s provozem, s výrobky a nakonec nás provedl vlastní sklárnou. To bylo dokonce zajímavý. Míša a malej Patrik si dokonce zkusili zafoukat do sklářské píšťaly a vyfoukli kouli. Po návštěvě sklárny jsme mastili přes celé město na autobus do Cvikova. Jeli jsme na nejdelší výlet, který jsme měli v plánu. Ve Cvikově jsme museli přesednout na další autobus, který nás měl dovést do Mařeniček. Vystoupili jsme a šli ke stanovišti. Tam přijel náš autobus z N.B.. Jen vyměnil ceduli. Tak jsme si sedli na stejné místa. U domova duchodců jsme vystoupili a hned si dali svačinu. Také jsme tento okamžik zaznamenali sluníčko. Asi tak pět minut se snažilo vylést. Ale nakonec prohrálo. Cesta podél Hamerského potoka byla dost hustá. Spadané stromy, močály, úzké cestičky a hlavně přechody přes potok bez mostů. A tak se skákalo po kamenech po kládách a jak se dalo. První brod jsem přebrodil bos. Ale další už jsem raději též přeskákal. Voda byla ledová. Došli jsme k bývalému hamru. A tam objevili náhon vytesaný uvnitř skály. Byl dlouhý asi 150 metrů a celý jsme ho prošli, protože jsme měli baterky. Pak se pokračovalo dál a došli jsme k údolní nádrži Naděje. Bylo to zajímavé a pěkné místo. Stále pršelo. Tady nás čekal poslední a nejtěžší brod. Vše OK jen Eliška si šlápla do vody. Ukázalo se že má dobré boty a že jí do nich nestačilo natéci. Po prohlídce hráze jsme nasadili rychlejší tempo a za stálého deště šli až k zřícenině Milštejn. Tam pod skalní branou, jsme se najedli a pelášili do Svoru. Značně již unavený a propršený. Kája měla boty úplně na žmach. Ostatní na tom byli lépe. ale každý se už viděl v teple. Patrik byl nějak unavený. Ale jen co jsme se vrátili na chatu jako by na únavu zapomněl. Došli jsme do Svoru a viděli jak nám ujíždí vlak. Našli jsme autobusovou zastávku a jeli autobusem. Jel o hodinu dříve než by jel vlak. V DDM jsme se dali sušit, dělali večeři a nějak se zabavili do večerky. Tento den by se dal hodnotit slovy J. Kemra " chčije, chčije". Opravdu byl déšť tak nepřijemný. Ale je tady tak úžasná krajina, že to stálo za to. ?wejk 4.den. Ráno se vstávalo až jsme se vzbudili. Měli jsme jít na pochod pořádaný zdejším DDM , ale pro nepřízeň počasí byl zrušen. Ano jistě jste poznali, že opět pršelo. Tak jsme dopoledne trávili v DDM. Byl tady jeden pán a ten nás naučil nějaké stolní hry a tak o zábavu bylo postaráno. Čas utíkal a podle radaru na chmi mohlo by kolem poledne asi na dvě až tři hodiny přestat pršet. A taky jo kolem 12. hned po obědě přestalo pršet. rozhodl jsem že pojedem do sloupu a odtamtud na havraní skály. Nemělo to být daleko. Autobus jsme stihli akorát. Ve sloupu začalo pršet takže odhad nevyšel. No ale už jsme byli na cestě. Došli jsme až Havraním skalám. Bylo to super, na jednu se dalo dokonce vyšplhat. Parole udělal pár fotek telefonem, který by vlastně neměl ani mít. Ale nebylo jiné řešení v našem foťáku od Škopína zapujčeného došla baterka. No a tak možná nebude žádná fotka z posledního výletu. Jinak fotek bude mraky, ale nevalné kvality obrazu. Za prvé s ním moc neumím, ale hlavně byla skoro stále mlha ( dnes poprvé není) pršelo a byla poměrně blbá viditelnost. Pod Havraními skalami byl přístřešek, který jsme využili k sváče. Potom jsme již pelášili do Nového Boru. Ten byl blíž než to jít zpět na autobus. Přešli jsme Jelení skály a vyšli u lesního hřbitova kde mimo jiné jsou pochováni i účastníci Rumburské vzpoury.. A ten už byl na okraji Nového Boru. Vidina, že si něco zakoupíme v pekárně nás hnala do cíle. U pekárny byla jen cedule dnes zavřeno. Tak jsme vzali útokem Tesco. A pak šup do tepla. Již nepršelo. Zatím co si ostatní s Gábi nakupovali ja si skočil na Starou poštu na jedno pivko. To mi natočil vietnamec. Tak to jsem čuměl. Vrátil jsem se před Tesco a čekal dál než si všichni nakoupili. Pak jsme byli již v teple. Den páty. Ráno zazvonil budik na telefonu. Venku fučel vátr a překvapivě pršelo. Po spáchání hygieny jsme si zabalili a pak se na snídali. Zabalili si poslední věci a ši jsme na vlak. Tím do České lípy, kde jsme čekali hodinu na další do Lovosic. No a ve 12.56 jsme vystoupili v Lovosicích. Jenik. |