|
|
Warning: mysql_fetch_array(): supplied argument is not a valid MySQL result resource in /home/free/ic.cz/v/vejri/root/www/vejri.cz/www/clanek.php on line 22
TZ Skalice u Litoměřic - 18.04.2010
Sraz byl na hlavním vlakovém nádraží v Lovosicích. Když jsme se všichni shromáždili, tak jsme nastoupili do vlaku, který chvíli na to odjížděl, směr Litoměřice. V Litoměřicích pro nás přijel autobus, který nás odvezl do Skalice za Litoměřicemi. Dorazili jsme k budově, kde už byly shromážděny jiná družstva, a vše bylo připraveno na nadcházející závod. Věci jsme si uložili do společné místnosti a převlékli se. Jelikož do startu zbývalo ještě hodně času, tak jsme si posedali k ohništi, odpočívali na sluníčku a povídali si. Poté nás čekal nástup a vysvětlení trasy, kterou poběžíme. Když bylo všem všecko jasné, tak jsme dostali startovací čísla, kartičky na zápis a už se připravovali první běžci. Mé startovací číslo bylo 15 a vybíhala jsem v první desítce. Hned na začátku startu nás čekal kopec vzhůru a na jehož vrcholu nás čekali uzle. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, který uzel po mě chtějí, ale uvázala jsem ho bez problémů. Hned za první kontrolou jsem odbočovala ze společné trasy, kde mě čekaly azimuty. Poslední azimut končil na nejvyšším bodě celé trasy, takže mě čekal krásný kopec dolů, který mi však brzdila další kontrola a to KPČ. Poté jsem se opět napojila na společnou trasu a pokračovala k další kontrole. Odhad vzdálenosti. Úkol, který mnoha závodníkům dělá problémy, včetně mě. Pokračovala jsem lávkou přes řeku a opět do kopce a následně z kopce. Na rovině mě čekali další kontroly jako TT a kousek za Lanovou lávkou byly dřeviny. Opět tam byl dub, který jsem si spletla s bukem. Jako poslední dva úkoly mě čekal hod míčkem, který se mi vůbec nepovedl. Ze tří pokusů se nevyvedl ani jeden. A jako úplně poslední mě čekalo plížení. Přestože jsem byla upozorněna, že je o velmi nízké a dávala si pozor, tak jsem dvakrát zvedla hlavu a dotkla se provázků. Za což jsem byla odměněna trestnými minutami. A už tu byl závěr celé trasy, který byl též do kopce, jakož i polovina celé trasy. Zde už jsem neměla sílu běžet ani jít, takže sem se nahoru jaksi vypotácela, ovšem podobně na tom byl i zbytek závodníků. Po zdolání, docela náročné trasy jsme se všichni občerstvili a užívali si zaslouženého odpočinku, zatímco se připravovalo vyhodnocení. Umístila jsem se na druhém místě a získala tak postup na český pohár. Postup získali i další zástupci našeho oddílu a jsme na ně právem hrdí.
Cesta zpět do Litoměřic byla trochu hektická neb jsme se vraceli pěšky a trochu jsme neodhadli čas. Cestou nás zdržela menší příhoda s koněm, který se na nás řítil z kopce a vylekal nás. Zbytek cesty už probíhal bez problémů. K vlaku jsme doběhli, tak že jsme nastoupili a vzápětí na to odjížděli do Lovosic. V Lovosicích jsme se rozloučili a vydali se každý domu.
Verča
|