Menu
BlueBoard.czPutování Českým rájem za Rumcajsem, Mankou a Cipískem
V pátek odpoledne jsme se ve čtvrt na jednu sešli na hlavním vlakovém nádraží v Lovosicích. Vlakem jsme se nechali odvézt do Litoměřic, kde jsme přestoupili na autobus. Ten nás odvezl na dolní nádraží, odkud jsme pokračovali vlakem do Nymburka. A zde jsme přestoupili na další vlak, který nás odvezl až do Jičína. Z nádraží jsme pěšky vyrazili do centra, kde byl K-klub, ve kterém jsme měli být ubytováni. Dostali jsme jeden společný pokoj hned vedle kuchyně a začali jsme si vybalovat. Když si každý zabral své místo na spaní, tak jsme se šli zapsat k pochodu, který se konal následující den. Cestou jsme se kochali krásným městem a udělali několik fotek. Cestou zpátky do K-klubu jsme ještě navštívili zámecký park. Chvíli jsme se tam zdrželi, ale jelikož se brzy stmívalo tak jsme se vrátili do K-klubu už za tmy. Vybalili jsme si zbývající věci a udělali si večeře. Potom byl volný program. V pokoji byla spousta společenských her, takže o zábavu bylo postaráno. Děti hráli monopoly a aktivity a my dospěláci jsme se zabavili u Carcasone. V půl desáté pak byla večerka.
Druhý den jsme měli mít v šest třicet budíček, ovšem děcka už se nemohla dočkat výletu a tak byla vzhůru už od šesti. K snídani se koupily čerstvé rohlíky a hned po snídani se začalo s přípravami na výlet. Náměstí se už zaplnilo různými stánky a atrakcemi a samozřejmě mnoho turisty. Dali jsme si tedy na půl hodiny rozchod, abychom si všecko mohli projít a také navštívit info - centrum. Okolo půl deváté jsme už vyráželi na pochod. Jéňa s Gábinou šli s menšími dětmi 13 km a já s Parolem jsme si vzali Marka a Dominika a vyrazili jsme na 21 km. Chvíli jsme šli společně, ale pak jsme se odpojili a pokračovali po modré, zatímco ostatní pokračovali Lipovou alejí k soutěžím pro děti.
My došli k první kontrole pod Milohlídkou, na kterou jsme se vyšli podívat. Potom jsme pokračovali dál po modré. Došli jsme až k Zebínu, na který jsme se také vylezli podívat, i když to už byl pořádný kopec. Potom jsme zjistili, že jsme šli špatně, tak jsme si našli správnou cestu a pokračovali. Bohužel jsme se následně opět lehce ztratili. Po hodině a půl jsme zjistili, že jsme někde špatně odbočili a cestu jsme si lehce prodloužili. Nakonec jsme však našli správný směr a zbytek cesty už byl bez problémů. Došli jsme až do prachovských skal, které jsme si celé prošli. Dokonce jsme si tak udělali i zastávku a vyšli se podívat až na samotné vrcholy skal. Potom jsme pokračovali až do Prachova, kde nás čekala poslední kontrola. Dali jsme si tu i menší oběd a po krátkém odpočinku jsme se vydali už k Jičínu. Stihli jsme to jen tak tak, protože sotva jsme si vyzvedli diplomy tak začalo pršet. Přeběhli jsme tedy do K-klubu, kde na nás už všichni čekali a zaslouženě jsme odpočívali. Potom jsme si všichni udělali večeři, a abychom se nenudili, tak Jéňa vymyslel hru na špiony. Rozdělili jsme se tedy do družstev, oblékli se, dostali jsme slepé mapy a už jsme vyráželi mapovat uličky v okolí jičínského náměstí. Nikdo nás nesměl vidět s mapou a extra pozor jsme si museli dávat na kontrašpiona. V osm jsme se pak vrátili dovnitř a opět se začali hrát deskovky. Jelikož se druhý den brzy vstávalo na vlak a ještě se přesouval čas o hodinu dopředu, tak jsme děcka zahnali brzy do spacáku, aby se vyspinkali.
Ráno se nikomu nechtělo vstávat. Ale vykopali jsme se na snídani, byly koblihy, a pak jsme se pustili do balení a úklidu. V půl osmé byl odchod. Všecko jsme po sobě uklidili a pozamykali. Cestou na vlak jsme ještě udělali závěrečné společné foto před Valdštejnskou branou. Na nádraží jsme si dali poslední razítko do vandrovní knížky a už jsme uháněli vláčkem směr Lovosice. Všichni jsme tu cestu víceméně prospali, takže nám utekla docela rychle. V Lovosicích jsme se rozloučili a těšíme se zase za rok do Jičína.
Veronika