Menu
BlueBoard.czVýprava za sněhem Jedlová
Ve čtvrt na osm jsme měli sraz na vlakové zastávce Lovosice město. Ráno chvílemi foukal vítr, přesto jsme se sešli v hojném počtu. Jéňa, Gábina, Parole, já, Kája, Sára, Dominik, Patrik, Marek, Honza, Jéňa a Fanda. Vlakem jsme dojeli do Ústí, kde jsme přesedli na vlak do Děčína. Tam jsme zase přesedli na vlak do České Lípy a nakonec ještě jedním vlakem do Jedlové. Taky byl konečně sníh, kvůli kterému se podnikala tato dlouhá cesta. Pořádně jsme se tedy zabalili do šál a čepic a vyrazili jsme na Jedlovou horu. Z počátku jsme postupovali velmi pomalu, protože vypukla koulovačka. Jelikož nás zdržovala a všichni bychom byli mokří dřív, než by jsme vyšli na vrchol, tak jsme ji přerušit a odsunout na pozdější dobu. Cesta pak utíkala mnohem rychleji. Když jsme se blížili k vrcholu, začalo pěkně foukat. Přesto byl krásný výhled na široké okolí. Nahoře jsme si prohlédli lanovku se sjezdovkou a pak už jsme spěchali do hospody, kam se řítil dav lidí. Měli jsme štěstí a našli si místo. Ostatní už tolik štěstí neměli. Kromě nás zabírala všechna místa rodiny s dětmi. Nedalo se tam ani hnout. Objednali jsme si tedy pití a něco k jídlu. Děti si dali hranolky a zbytek polévku. Jen Parole si dal smažák s hranolkama a Kája měla chuť a svíčkovou. Chvíli jsme se tam tedy zdrželi a ohřáli se. Po trochu složitém placení jsme se nahoře ještě vyfotili a už jsme se pomalu začali vracet dolů. Čekalo nás pytlování, na které se všichni moc těšili. Začátek se nám příliš nevydařil, protože Sára si narazila prst a já jsem smetla Parole, který mi přistál na hlavě. Pak už to šlo ovšem mnohem lépe. Našli jsme si část cesty, kde jsme si vyjezdili dráhu a zde jsme pytlovali jako o život. Strávili jsme tam zbytek dne a skvěle se bavili. Potom už byl čas jít na vlak, tak jsme se naposledy svezli jako mašinka a vydali se na cestu. Museli jsme se popobýhat neboť jsme měli málo času. Ovšem i přes značný spěch jsme vlak nestihli, a tak jsme museli počkat na jiný. Svítilo sluníčko a děcka blbla ve sněhu. Ovšem pak nám začala být zima tak jsme se přesunuli do čekárny. Tam na nás roztál sníh a my byli všichni najednou mokří a zmrzlí. Když přijel vlak tak hned jak jsme nastoupili, tak začalo převlékání do suchého. Cesta domů ubýhala celkem rychle. Děti zlobili a my si povídali. V Litoměřicích jsme vysadili Honzu. V Lovosicích jsme vystoupili jen já, Parole, Gábina, Jéňa, Kája a Fanda. Toho si vyzvedl táta a Parole šel domu. My jsme pak jeli vlakem na Teplickou zastávku a odtud taky domů. Ostatní děcka pokračovala z Lovosic vlakem do Úpohlav, kde na ně také čekali rodiče.
Veronika