Menu
BlueBoard.czVýprava za sněhem Tolštejn
Pytlování u Tolštějnu.
V neděli v 7:45 jsme si dali sraz na hlavním vlakovém nádraží v Lovosicích. Nesešlo se nás mnoho, neb plno dětí bylo marod. Směr Česká Lípa jsme tedy odjížděli já, Jéňa, Gábina, Parole, Smíšek, Gábinka, Ondra, Kája a Péťa. V České Lípě jsme si chviličku počkali na další vlak, který nás odvezl na zastávku Jedlová. Odtud jsme se pěšky vydali k naší oblíbené stráni, kde se nám bude dobře pytlovat. Když jsme tam konečně došli, tak jsme si nejprve museli vyjezdit dráhu. Nebylo to snadné, ale povedlo se. Potom už bylo pytlování jedna radost. Zkoušeli jsme mašinku, dávali jsme si závody a prostě si užívali sněhu. Když už jsme byli lehce promrzlí, tak jsme se vydali na nedaleký Tolštejn. Zaplatili jsme si i vstup na vyhlídku, odkud byl krásný výhled, když z jedné strany bylo údolí celé ponořené do mlhy. Potom jsme se očistili od sněhu a šli se ohřát do hospody. Bylo tam trochu plno. Objednali jsme si pití a jídlo. Děti si dali párky a my dospělci bramboračku, která byla opravdu výborná. Na jídlo jsme si sice museli nějakou dobu počkat. Mezitím jsme se však všichni hezky usušili. Když jsme pak zaplatili a měli jsme razítka ve vandrovních knížkách, tak jsme se začali pakovat. Tolštejn je na kopci, takže sotva jsme vylezli tak jsme sedali na pytle a vezli jsme se dolů. Parole neodolal lyžařské sjezdovce a sjel si i tu. My se mezitím pomalu vraceli k místu, kde jsme předtím pytlovali a pokračovali jsme v zimních radovánkách. Čas se ovšem nedá zastavit, a tak jsme museli hlídat čas, abychom stihli vlak. Vyrazili jsme včas a cestou na vlak jsme dál vesele pytlovali. Na nádraží bylo plno lidí, především běžkařů. Naštěstí přijel vlak, kde bylo dost místa pro všechny. Ve vlaku pak nastalo přezouvání do suchých ponožek a svačení. V České Lípě jsme pak přestoupili na vlak do Lovosic a celou cestu jsme lehce prospali, protože nás to pytlování lehce zmohlo. V Lovosicích jsme pak předali děti rodičům a vydali se taky domů.
Veronika