Menu
BlueBoard.czPodzimní prázdniny -2011 Křivoklátsko
Podzimní prázdniny - Křivoklátsko
24. – 29.10 2011
1. den
V úterý v 10:45 byl sraz na hlavním vlakovém nádraží v Lovosicích. Sešli jsme se v docela dobrém počtu: Jéňa,Gábi, Parole, Kája, Gábinka, Eliška, Natálka s Honzikem, Fanda, Viky a Honza. Natálka s Honzikem dorazili na poslední chvíli, ale stihli to. Potom jsme vlakem jeli do Loun. V Úpohlavech k nám přistoupili ještě Dominik s Lindou. V Lounech jsme pak přestoupili na vlak směr Rakovník. Jéňa při vystupování musel vytlačit nějakého týpka, který nás nechtěl nechat vystoupit. Čekal nás poslední přestup na vlak, a to do Roztok. Když jsme byli na místě, tak nás čekal pochod 3km do Višňovky. Cesta byla náročná, protože jsme měli těžké batohy. Někteří s tím měli velké potíže ho donést. Nakonec jsme přeci jen v pořádku dorazili na chatu. Zde na nás už čekal správce, který nás přivítal a ukázal nám pokoje. Když nás seznámil s ubytováním, tak nám předal klíče a popřál nám hezký pobyt. Rozdělení pokojů nám nezabralo tolik času, jak se předpokládalo. Máme totiž 5 kluků a 5 holek. Kluci tedy šli do pokoje pro šest a holky taktéž. Všichni byli pohromadě, takže byli spokojeni. Gábina se přidala na pokoj k holkám a já s Jéňou a Parolem jsme si vzali společný pokoj. Když jsme se ubytovali, tak jsme si vybalili věci a šli se nasvačit. Taky jsme museli pořádně zatopit, protože tam neměli žádné teplo. Po sváče jsme měli dost času a tak jsme se šli podívat do kempu Višňová, který byl hned pod námi. Celý jsme ho prošli, ale nejvíce času jsme strávili u řeky Berounky, kde se házeli žabky. Když se setmělo, tak jsme se vrátili na chatu a hráli jsme společenské hry jako elektrický proud a bouchanou. Kolem desáté už jsme zahnali děcka do postelí a my si pak udělali krátkou schůzi ohledně organizace druhého dne. Když jsme to měli víceméně vymyšlené, tak jsme šli spát taky.
2. den
Budíček měl být v sedm, ale vstávalo se něco před osmou. Krom ranních ptáčat Jéni, Parole a Gábiny. Po budíčku na nás čekala snídaně a čaj. Potom jsme spáchali hygienu a připravili si batůžky na výlet. Zhruba ve čtvrt na devět jsme vyrazili na cestu. Vydali jsme se na vlakové nádraží a vzali jsme to okolo krámu, abychom věděli, kam jezdí Parole nakupovat. Na nádraží jsme si dali první razítka a také jsme zjistili, že vlak má 5-10 minut zpoždění. Když přijel, tak jsme se jím nechali odvést do Zbečna. Došli jsme na náměstí, kde jsme našli obchod coop, a tak jsme provětrali peněženky. Potom jsme se vydali do CHKO organizace pro razítka, ale především pro informace. Viděli jsme foto-výstavu motýlů. Když jsme vylezli, tak jsme si dali sváču a pak už jsme mohli pokračovat ve výletu. Šli jsme podél řeky Berounky, kde nás zastihl déšť. Vyndali jsme tedy pláštěnky a po zbytek výletu už jsme téměř nesundali. Šli jsme lesem a cesta byla jedna velká houpačka. Chodili jsme nahoru a dolu, nahoru a zase dolu…. Šlo se po naučné stezce Brdatka, takže jsme si četli různé naučné tabule. Ta nás zavedla až do města Křivoklát, kde jsme se zastavili v íčku. Měli tam expozici lesa křivoklátska. Všichni jsme se zde usušili a děti si mezitím hráli. Potom jsme si dali razítka a vydali se zase a cestu. Viděli jsme Křivoklát, který teprve navštívíme. Pokračovali jsme opět po naučné stezce, až jsme došli do Roztoků. Odtud nás čekali poslední 3km k chatě. Když jsme došli, tak jsme si dali všecko sušit a odpočívali jsme. Také se začala připravovat večeře, polévka a sekaná s bramborem. Když jsme se zdlábli a všecko se uklidilo, tak jsme si zapsali do vandrovních knížek, kde jsme byli. Nakonec jsme si udělali malý testík, křížovku a šup spát.
3. den
Ráno jel Parole pro snídani jako každý den, dnes si to však protáhl až do Křivoklátu. Ke snídani jsme měli rohlíky s marmeládou nebo máslem a čaj. Po snídani jsme si udělali hygienu a připravovali jsme se na výlet, zatímco Parole jel na kole zjistit, zda jezdí nedaleký přívoz. Ten bohužel nejel, tak jsme se rozhodli, že pojedeme do Nižboru do sklárny. Měli jsme spoustu času, tak jsme šli pomalu a cestou na vlak jsme si prošli ještě školní naučnou stezku, jenž vedla lesem a byla dlouhá necelý kilometr. Sotva po 100 metrech, jsme narazili na dva krásné mloky a o kousek dál jsme spatřili další čtyři. Byla to krásná podívaná. Ke konci cesty jsme spatřili i Strakapouda. Když jsme celou NS prošli, tak jsme se zase vrátili a už šli na vlak. Vzali jsme to ještě kolem obchodu, kde si děti nakoupili nějaké pamlsky. Pak už jsme konečně došli na vlak, ale ještě před cestou jsme si dali sváču. Vlakem jsme se dopravili do Nižboru. Hned kousek od nádraží se nacházela sklárna. Přesunuli jsme se tedy tam a šli na exkurzy. Viděli jsme, jak se fouká sklo, jak se brousí a leští. Po příjemné prohlídce jsme si odpočinuli v obchodě se suvenýry. Na odchodu jsme si vzpomněli, že jsme si zapomněli dát razítka, tak jsme se tam s Gábinou vrátili. Naše další kroky pak směřovali na místní zámek. Zaplatili jsme si tedy vstup a šli na prohlídku, jenž se týkala keltů. Šlo o multimediální prohlídku, kdy na konci nás čekal půlhodinový film o životě keltů ve 3D. Po prohlídce jsme navštívili ještě zdejší obchod s potravinami, kde jsme opět ztenčili zásoby v peněženkách. Po nákupu jsme se vraceli na nádraží, kde jsme si dali svačinu. Vlakem jsme se pak vrátili do Roztok a čekala nás obvyklá 3km dlouhá cesta po silnici do Višňovky. S Parolem jsme to vzali přes obchod a dokoupili něco k večeři. Těsně před chatou jsme došli ostatní. Po příchodu nás čekal odpočinek a příprava večeře. Děti si hrály a koupaly se, zatímco se vařila polévka a těstoviny se sýrovou omáčkou, kdy sýr se strouhal škrabkou na brambory, neb jsme neměli struhadlo. Po večeři se vše sklidilo, zapsali jsme si do vandrovních knížek a děti si pak vyplňovali osmisměrky. Nakonec jsme si zahráli ještě bouchanou, pak se šli vykoupat i ti, kteří to předtím nestihli a spát.
4. den
Patrikovi nebylo ráno dobře, tak jsem jela pro snídani na kole já. Po ránu pěkná zabíračka. Úspěšně jsme tedy dovezla snídani, rohlíky. Po snídani jsme si jako každé ráno udělali hygienu a připravovali se na výlet. Při odchodu jsme se rozloučili s Parolem, který zůstal ležet, a my se vydali na Křivoklát. Šli jsme po silnici a pak jsme to vzali přes školní naučnou stezku. Těsně před jejím koncem jsme našli odbočku přes rokli a došli jsme až mezi chatky. Tak jsme se zeptali na cestu a pak už jsme vesele pokračovali až na Křivoklát. Ještě předtím jsme se zastavili dole ve městě v íčku. Pak už jsme mířili přímo na hrad. Tam jsme si zaplatili prohlídku 1. okruh. Trvala zhruba hodinku a viděli jsme vězení a mučící stroje, knihovnu, rytířský sál a také kapli. Po prohlídce jsme šli na jednu menší věž, jenž byla volně přístupná. Udělali jsme na ní krásnou fotku s panoramatem Křivoklátu. Potom jsme si dali rozchod, abychom mohli prozkoumat trhy a menší obchody. Každý si nakoupil dle libosti. Z Křivoklátu jsme zamířili do rekreačně naučného areálu Křivoklát. Nejprve jsme se povozili na lanovce, kde si Honza roztrhl kalhoty, pak jsme se šli klouzat, pohoupali jsme se na lanovém závěsu a v orlím hnízdě, také jsme se vyfotili s dřevěnými zvířátky, šli po naučné stezce stromů a smyslové stezce. Dali jsme si menší sváču, a když jsme se dostatečně vyblbli, tak jsme vyrazili na cestu směr Velká Buková. Chvíli nám trvalo, než jsme se zorientovali kudy, ale nakonec jsme si poradili. Nejprve jsme šli po modré, ale potřebovali jsme na zelenou. Tu jsme našli až po té co jsme bloudili lesem a šlapali do šíleně prudkého kopce. Děti nestíhali nadávat. Ze zelené trasy jsme se pak napojili na červenou a ta nás dovedla až do Velké Bukové. Na druhé straně vesnice jsme našli hledanou rozhlednu Velká Buková, bohužel však už měli zavřeno. Nestihli jsme to o pouhých 15 minut. Tak jsme se vyfotili a po silnici jsme scházeli do Višňovky. Tam nás přivítal Parole, jemuž se zatím udělalo lépe. Po umytí a převléknutí do domácího se udělala večeře, bramborový knedlík se špenátem a pečeně, při které pomáhal Dominik. Když jsme se nabaštili, tak jsme si jako vždy zapsali do vandrovních knížek. Potom se konala oslava narozenin Sardinek, kdy si holky připravili hru na hádání zvířátek. Potom už jsme šli spát.
5. den
Dnes už bylo Parolemu dobře, a tak jel pro snídani on. My jsme mezitím pomalu vstávali a připravili si věci na snídani. Když přijel, tak jsme si dali rohlíky se sýrem či máslem a čaj. Po snídani hygiena a příprava na výlet. Když jsme měli vše hotové, tak jsme vyrazili. Šli jsme po silnici, ale na druhou stranu něž jsme byli doposud zvyklí. Došli jsme k Nezabudickému mlýnu, odkud jsme pokračovali do vesnice Nzabudice. Hledali jsme obchod nebo hospodu, všude však měli zavřeno. Tak jsme se vydali k přívozu Luh. Tam jsme zazvonili a čekali. Zanedlouho k nám připlula loďka s převozníkem, který nás všecky převezl na druhý břeh Berounky. Tam nás pozval do pamětní síně Oty Pavla. Když jsme si ji prošli, tak jsme si dali razítka a venku jsme se nasvačili. Po sváče a odpočinku jsme se vydali na cestu, až jsme došli k naučné stezce Eremita, kde bylo 35 stromů jako poznávačka. Stezka byla dlouhá zhruba kilometr a my poznávali nejrůznější dřeviny. Viděli jsme kemp Višňová, ale z protějšího břehu. Když jsme prošli celou stezku, tak jsme pak pokračovali do Rozkot. Tak jsme navštívili coop a udělali si zásoby i na druhý den. Obtěžkáni jídlem a pitím jsme se přesunuli k trafice, kde jsme opět začali utrácet penízky. Dále už nás čekala jen cesta do Višňovky. Když jsme přišli, tak všichni odpočívali a dospělci a Dominik připravovali oběd. Udělali jsme si hrachovku a rizoto. Po úklidu nás opět čekal relax, při kterém si někteří dali dvacet. Po odpočinku nás čekali závody. Každý si vyrobil vlašťovku a venku se pak konali závody. Měřil se čas, jak dlouho poletí, jak daleko poletí a hod na cíl. Velmi zábavné zvlášť, když Parolemu vletěla na střechu. Po závodech se vlašťovky vhodili do ohniště a s jejich pomocí se rozdělal oheň, na kterém jsme si opékali buřtíky. Po večeři jsme si zapsali do vandrovních knížek. Potom děti dostali papíry a měli namalovat nejhezčí zážitek z prázdnin. Kupodivu téměř všichni malovali mloky. Pak následovalo vyhlášení výsledku závodů s vlašťovkami (1. Fanda a Dominik, 2. Viky, 3. Naty, 4. Verča a Eliška, 5. Honza, 6. Jéňa, 7. Gábi, 8. Linda, 9. Honzik, 10. Gábinka, 11. Kája a Parole). Po vyhlášení se začalo balit. Gábina balila u holek, já s Parolem u kluků a Jéňa měl kuchyň. Balilo se do večera, takže když měli vše zabalené tak se převlékli do pyžámek a šli spát. Pak jsme si zabalili i my a šli jsme také spát.
6. den
Budíček byl celkem brzy. Dali jsme si snídani, kterou jsme nakoupili už den předtím. Rohlíky se sýrem, máslem a čaj. Po snídani jsme si udělali hygienu a následně ji zabalili do batohů. Oblékli jsme se do věcí, v kterých jsme měli jet a vše ostatní jsme si dobalili. Potom jsme se tedy pustili do generálního úklidu koupelen, pokojů a kuchyně. Šlo nám to hezky od ruky, takže jsme byli docela brzy hotoví. Vynosili jsme si tedy krosny na malou verandu a čekali do 9, než přijde správce. Mezitím jsme se tedy ještě vyfotili s chatou, abychom měli památku, kde jsme bydleli. Když přišel správce, tak jsme mu v pořádku předali chatu a klíče. Chvíli si sním Gábina s Jéňou povídali a pak už jsme se jen rozloučili a vydali se na cestu k vlaku. Šli jsme pomalu a v klidu, nikam jsme totiž nespěchali. Když jsme dorazili na nádraží tak jsme chvíli čekali na vlak a pak už jsme se vezli do Rakovníka, kde jsme přestoupili na vlak do Loun a nakonec ještě jeden přestup na vlak do Lovosic. V Úpohlavech jsme předali rodičům Dominika a Lindu, v Čížkovicíh zas Honzu. Zbytek jsme dovezli do Lovosic, kde na nás už čekali rodiče. Všichni jsme se tedy rozloučili a rozjeli se domů….
Veronika